Milan Za poslední rok má můj německý křepelák Barney za sebou spoustu zkoušek loveckých plemen, všechny v první ceně, a na několika z nich skončil jako vítěz. Když to řeknu někomu, kdo neloví, většinou se zeptá, k čemu to je. Odpověď je překvapivě přímá: bez zkoušky by Barney pro zákon nebyl lovecký pes. Byl by to pes, který chodí na lov. Tenhle článek je přehled toho, jaké zkoušky existují, co která ověřuje a proč je každá honitba v Česku musí mít za sebou.
Lovecký pes je pes se zkouškou
Zákon o myslivosti v § 44 ukládá každému uživateli honitby povinnost držet a v honitbě používat lovecké psy. Zároveň říká, kdo lovecký pes je: pes loveckého plemene uznaného FCI, s průkazem původu, který složil příslušnou zkoušku z výkonu. Potvrzení o zkoušce je veřejná listina.
Plemeno a papíry tedy nestačí. Křepelák s rodokmenem, který nikdy nebyl na zkouškách, je z pohledu zákona pes jako každý jiný. A naopak: zkouška se dělá na konkrétní druh práce, takže pes, který obstál v poli, ještě není pes na dosled.
Mimochodem, spojení „lovecky upotřebitelný pes“ v zákoně o myslivosti nenajdeš — ten mluví jen o psovi, který složil příslušnou zkoušku. Vyhláška ho zná v podobě podstatného jména: u všestranných zkoušek píše, že se jimi dá „získat loveckou upotřebitelnost“ pro dvě různé práce naráz. Jako ustálené označení psa ho ale používá hlavně zkušební řád Českomoravské myslivecké jednoty.
Čtyři druhy práce, které zákon rozlišuje
Vyhláška 244/2002 Sb. v § 14 rozděluje, na co může být lovecký pes vyzkoušený:
- vyhledávání, dohledávání a přinášení drobné zvěře — bažant, kachna, zajíc;
- vyhledávání spárkaté zvěře — jen psi do 55 cm v kohoutku;
- dosledování spárkaté zvěře — hledání postřeleného kusu po barvě;
- norování — práce v noře, na lišku a jezevce.
Ta hranice 55 cm není náhoda. Zákon v § 45 zakazuje nahánět srnčí ohaři a ostatní spárkatou zvěř psy vyššími než 55 cm. Velký pes by zvěř nevyhledával, ale štval.
Kolik zkoušených psů musí mít honitba
Tohle je věc, o které veřejnost skoro neví: počet psů není na dobrovolnosti spolku. Vyhláška v § 15 ho stanoví podle výměry honitby a podle toho, jaká zvěř v ní je.
| Honitba s drobnou zvěří | Psi na drobnou | Norníci |
|---|---|---|
| do 1 000 ha | 1 | 1 |
| do 3 000 ha | 2 | 1 |
| nad 3 000 ha | 3 | 2 |
U honitby se spárkatou zvěří platí stejné počty (1 / 2 / 3) psů na vyhledávání a dosled — buď psů, kteří umí obojí, nebo stejný počet zvlášť pro každou práci. K tomu norníci 1 / 1 / 2. Obora musí mít aspoň jednoho psa na vyhledávání a dosled a jednoho norníka.
A na společném lovu, třeba na naháňce, musí být podle § 16 jeden pes se zkouškou pro lovený druh zvěře na první tři střelce a další na každých započatých deset.
Psi přitom většinou nepatří spolku, ale jeho členům. Spolek jen musí vědět, že jich má dost a že mají platné zkoušky.
Na druhé straně Infynixu tomu odpovídá evidence psů v Infynix PRO. Každý člen si v ní vede svoje psy i se zkouškami a hospodář vidí přehled psů celého spolku na jednom místě. K tomu platforma hlídá očkování: měsíc před koncem platnosti pošle majiteli psa upozornění e-mailem i do aplikace. Očkování je povinnost chovatele, ne spolku, a upozornění proto chodí tomu, kdo s tím má co udělat.
Jaké zkoušky existují
Zkoušky organizuje Českomoravská myslivecká jednota podle Řádu pro zkoušky loveckých psů z výkonu. Jeho platné znění je účinné od 1. 1. 2020. Od 1. 9. 2025 je ČMMJ k pořádání zkoušek pověřená novým pověřením ministerstva zemědělství č. 30/2025.
Zkoušky se dělí na dvě skupiny. Ta první loveckou upotřebitelnost nedává:
- ZV — zkoušky vloh. Pro mladého psa. Ověřuje, co si přinesl do vínku — nos, hlasitost, zájem o zvěř. Slouží hlavně chovu: ukazuje, co se dědí.
Druhá skupina ji dává, každá pro jiný druh práce:
| Zkratka | Zkouška | Co ověřuje |
|---|---|---|
| PZ | podzimní | práce v poli na drobné zvěři |
| VP | vodní práce | práce ve vodě, typicky na kachnách |
| LZ | lesní | drobná zvěř v lese, vyhledávání spárkaté (kde to zákon dovolí) a dosled |
| VZ | všestranné | pole, les i voda; pes musí mít předtím PZ nebo LZ |
| BZ | barvářské | dosled postřelené zvěře po barvě |
| ZVVZ | vyhledávání, vyhánění a nadhánění spárkaté | práce na naháňce; ne pro ohaře a psy nad 55 cm |
| HZ, BZH | honičské, barvářské zkoušky honičů | pro honiče; ne pro ohaře |
| ZN, IZN | zkoušky nováčků z norování, individuální norování | práce v noře; IZN jen jezevčíci a teriéři |
| Pb, IHb | předběžné a individuální barvářské | barváři; IHb se dělá při skutečném dosledu |
Vedle zkoušek jsou soutěže — Memoriál Richarda Knolla, Memoriál Karla Podhajského, field trialy. Některé upotřebitelnost dávají, jiné ne.
Minimální věk je obecně deset měsíců, na zkoušky vloh může jít pes mladší. Na norování a barvářské zkoušky musí mít rok.
Jak se dávají ceny
Každá disciplína dostane známku od 0 do 4 — od „nedostatečně“ po „výborně“. Známka se vynásobí koeficientem, který říká, jak moc na té disciplíně záleží, a body se sečtou. Aby pes dostal cenu, musí mít dost bodů a zároveň v klíčových disciplínách aspoň určitou známku. Nula tam, kde ji tabulka nepřipouští, znamená neobstál, ať má bodů kolik chce.
Pro představu, kolik bodů potřebuje slídič, tedy třeba křepelák:
| Zkouška | I. cena | II. cena | III. cena | Maximum |
|---|---|---|---|---|
| ZV | 130 | 105 | 80 | 192 |
| PZ | 150 | 120 | 90 | 224 |
| LZ | 260 | 220 | 180 | 380 |
| VZ | 350 | 290 | 203 | 520 |
| BZ | 70 | 40 | 16 | 140 |
| VP | 80 | 60 | 40 | 100 |
Pes obstojí, když má aspoň na třetí cenu. Pro zákon je to jedno — vyhláška zná jen „obstál“ a „neobstál“. První cena je vizitka psa a vůdce, ne jiná kategorie loveckého psa.
Každého psa hodnotí dva rozhodčí, ve skupině je nejvýš šest psů. Rozhodčím se může stát jen ten, kdo sám vycvičil a předvedl aspoň tři psy, kteří zkoušku složili — u všestranných zkoušek stačí dva, ale musí být rozhodčím pro všechny zkoušky, ze kterých se všestranné skládají.
Co je potřeba pro chov: tady je laťka jinde
Tady je rozdíl, který stojí za to znát. U slídičů zkušební řád pro upotřebitelnost nevyžaduje žádnou minimální známku z hlasitosti — tedy z toho, jestli pes na stopě zvěře hlásí. Chovatelské kluby ano: k uchovnění křepeláka chtějí z nosu, hlasitosti, stopy i chování po výstřelu aspoň trojku a k tomu zkoušky aspoň ve druhé ceně.
Zákon se ptá, jestli pes umí práci. Chovatel se ptá, jestli ji předá dál. Pes, který je lovecky upotřebitelný, tak ještě nemusí být chovný.
Pro německého křepeláka vedou chovatelskou agendu u nás dva kluby a každý má podmínky uchovnění trochu jinak:
| Klub německého křepeláka | Klub chovatelů loveckých slídičů | |
|---|---|---|
| Zkoušky (jedna z cest) | ZV + PZ aspoň ve II. ceně nebo ZV + LZ + VP aspoň ve II. ceně nebo ZV ve II. ceně + VZ ve III. ceně |
PZ ve II. ceně nebo LZ + VP ve II. ceně nebo VZ ve III. ceně |
| Minimální známka 3 z | nosu, hlasitosti, stopy živé zvěře, chování po výstřelu a slídění | nosu, hlasitosti, stopy a chování po výstřelu |
| Zkoušky vloh | podmínkou | v podmínkách nejsou |
Podmínky jsou převzaté z webů obou klubů (KNK, KCHLS). Chovatelský řád KNK na webu nese datum z roku 2000 — kdo chce uchovňovat, ať si aktuální znění ověří přímo u klubu.
Zkoušky a honitba jsou dvě věci
Barney má za sebou zkoušky vloh (ZV), podzimní zkoušky (PZ) a zkoušky z vyhledávání, vyhánění a nadhánění spárkaté zvěře (ZVVZ). Podzimní zkoušky i ZVVZ složil v první ceně a obě vyhrál. Na podzimní šel v deseti měsících — tedy v nejnižším věku, kdy na ně zkušební řád psa vůbec pustí. Tím je lovecky upotřebitelný na drobnou zvěř v poli i na práci na naháňce. Na řadě jsou ještě všestranné zkoušky (VZ) a barvářské zkoušky (BZ).
Na zkoušky jsme se připravovali se Zuzkou Čechovou z Loveckého výcviku, v Nebušicích nebo na Kladensku. Jak jsem psal v článku o Barneym, korigovala hlavně mě samotného — ve výcviku i v praxi, třeba při dosledu.
Zkouška ověří, že pes práci umí na zkušebním poli, s rozhodčím a s připravenou stopou. Honitba je jiná: trnky, kňour v díře, laň, která vyletí přímo na tebe. O tom, co se s Barneym dělo po zkouškách, jsem psal v článku Pes jako parťák v lese. A o tom, že ani vyzkoušený pes nemá práci bez rizika, píše Ondra Nol v článku o svém křepelákovi Cyrusovi, kterému nutrie prokousla pysk.
Časté otázky
Musí mít každý myslivec loveckého psa?
Ne. Povinnost držet a používat lovecké psy má uživatel honitby, typicky spolek. Psi obvykle patří jednotlivým členům.
Stačí zkoušky vloh?
Ne. ZV ověřuje vrozené vlohy a upotřebitelnost nedává. Pro honitbu potřebuješ zkoušku z výkonu — PZ, LZ, VP, VZ, BZ nebo jinou podle práce, kterou pes dělá.
Od kolika měsíců může pes na zkoušky?
Obecně od deseti měsíců. Na zkoušky vloh i dřív, na norování a barvářské zkoušky od roku.
Co když pes neobstojí?
Může jít znovu v nejbližším termínu. „Neobstál“ se do průkazu původu nezapisuje, s výjimkou norování.
Může na naháňku ohař?
Na vyhledávání a nahánění spárkaté ne. Zákon to ohařům a psům nad 55 cm zakazuje.
Zdroje
- Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, § 44 a § 45 (znění k 1. 1. 2026) — zakonyprolidi.cz
- Vyhláška č. 244/2002 Sb., § 14–17 — zakonyprolidi.cz
- ČMMJ: Řád pro zkoušky loveckých psů z výkonu, účinný od 1. 1. 2020 — cmmj.cz (PDF)
- Pověření MZe č. 30/2025 — cmmj.cz (PDF)
- Podmínky uchovnění německého křepeláka — KCHLS, Klub německého křepeláka